S přítelem jsme se snažili dva roky o miminko, pak jsem to vzdala a zadařilo se, ten den co jsem se dozvěděla že jsem těhotná a čekám dvojčátka – Daniela a Denise, mi přítele odvezla záchranná služba do nemocnice u Svaté Anny v Brně, kde mu zjistili rakovinu.
Po narození Denisovy zjistili, že má masivní krvácení v hlavičce, po několika vyšetření byl diagnostikován hydrocephalus,a byl mu v operován port.
Denis po čase strávený v nemocnici si prošel infekcemi, úbytkem váhy, odmítání stravy, byli to těžké časy,ale těšili jsme se z každého gramu co přibral.
Musel ještě podstoupit operaci pro nandání VP- Shuntu, což byl další problém jeho tělíčko shunt nechtělo přijmout, dlouho trvalo než se ujal.
Začátkem března nám doma Daniel odpadl, přestal dýchat, záchranáři ho´do nemocnice na oddělení ARO, kde nám bylo sděleno, že pokud Daniel přežije 48 hodin, že bude žít, to se ale tak nestalo, zemřel.
Začátky doma byli těžké, byla jsem na malého sama, přítel když Daniel zemřel, všechno vzdal, jeho zdravotní stav se natolik zhoršil, že musel být hospitalizován.
Denis byl několikrát hospitalizován skrz nefunkčnost shuntu a také mu byla diadnostikována DMO spastická kvadruparéza, do svých dvou let byl stále v nemocnici.
V srpnu 2014 jsme byli, po třech měsících v nemocnici propuštěny domů, konečně!
Od té doby jsme hospitalizováni nebyli, vrátili jsme se do běžného života.
Malý Denis pomaloučku začal nabírat na váze, začali jsem se intenzivně věnovat rehabilitacím, cvičíme i doma.
Zatím to vypadá, že po mentální stránce bude asi v pořádku ale opožděný,teprve ve třech letech začal jednoduchými slovy mama, tata, baba…a další.
Na vše jsme zůstali samy, tatínek Denise v květnu 2014 zemřel.