Daniel se narodil o 3 a půl měsíce dříve, čemuž přispěla autonehoda. Vážil 990g a dva dny po porodu mu praskly plíce, které byly velmi nezralé.

Lékaři ho museli resuscitovat. Krvácení do plic se nepodařilo zastavit a po hodině komplikací, kdy se nepodařilo Danielka stabilizovat, došlo k multiorgánovému selhání. Dle doktorů neměl žádnou šanci na přežití.

Přesto to Danielek nevzdal a svůj život si vybojoval. Bohužel byl jeho mozek dlouhou dobu bez kyslíku, což se neobešlo bez následků. Po měsíci vyřkli diagnózu periventikulární leukomalacie 3. stupně, což se projeví jako dětská mozková obrna. Podle lékařů měl být zcela ležící a nereagující dítě, trvale na plicní ventilaci. My jsme to, ale nevzdali a odmalička jdeme cestou velmi intenzivní rehabilitace. Danielek vnímá, všemu rozumí, mluví, zlobí jako zdravé děti, vymýšlí lumpárny. Přestože má Daniel dětskou mozkovou obrnu – spastickou kvadruparézu při intenzivní rehabilitaci dosahuje velkých pokroků. Od 7 měsíců se přidala epilepsie, která se však po pár měsících podařila úspěšně zastavit. Daniel je přes 4 roky bez léků a eeg má stále čisté.

V prosinci 2012 jsme se poprvé dostali na neurorehabilitaci do Adeli a právě tato terapie pro nás znamenala velký zvrat, rehabilitace metodou therasuit, kdy se využívá speciální stabilizační obleček.

Každý týden terapie je na Danielkovi vidět pokrok dopředu. Po dvou letech této terapie, kterou jsme absolvovali třikrát v Adeli, několikrát v Klimkovicích a šestkrát v Polsku, došlo k postupnému zlepšování. Daniel zvládne sedět i bez opory, leze v závěsu po čtyřech, chodí ve zdravotním chodítku, jezdí na spec.upravené zdravotní tříkolce. Nyní začal trénovat chůzi a dělá svoje první krůčky, proto následná rehabilitace je nyní velmi důležitá. Začal mluvit, všemu rozumí a spolupracuje u cvičení. Cvičení touto metodou si užívá a cvičí rád, na každé další cvičení se těší.

Nyní jsme začali rehabilitovat metodou Feldenkreis v Třinci a kombinujeme právě s therasuitem. Po dvou blokách terapie feldenkreis dosáhl Daniel výrazného zlepšení pohybových funkcí, lépe sedí, není spastický, mění staré pohybové stereotypy, začal se sám plazit.

Danielek má od září 2014 svého asistenčního pejska Marleye, je to jeho nejlepší kamarád a parťák do her. Přinesl do našeho života spoustu radosti a naděje, že bude líp. Právě díky pejskovi se Daniel i hodně rozmluvil, zlepšil se mu zrak, protože stále sleduje, kde se Marley pohybuje. Mentálně je v pořádku, to je pro něj obrovská motivace jít dál, jít dopředu.